Skoková gymnastika
V roce 2009 jsem se začala zajímat o skokovou gymnastiku u psů. Do té doby jsem se s ní setkala pouze u koní.
Této metodice nácviku skoku jsem propadla, je geniální a má neuvěřitelné výsledky.
Začala jsem se tuto metodu učit od dámy z Anglie, Susan Salo. Je to žena, která celý život učila tuto gymnastiku právě koně, později ji upravila i pro psy.
Po několika letech už sama vidím v jednotlivých psech jejich techniku a případný problém při skoku a nastavuji ji jim na míru.
TRÉNINKY BUDOU PRAVIDELNĚ V PRAZE.
INTENZIVNÍ TRÉNINKY SE KONAJÍ PO CELÉ ČR, TERMÍNY NAJDETE ZDE.
Slova Susan Salo:
Pro koho se hodí skoková gymnastika? Pro štěňata, které se učí skákat, pro dospělé psi, kteří potřebují vylepšit techniku skoku, pro psy zotavující se ze zranění, kteří potřebují nabrat sílu a svaly, pro staré psy, kteří nezaběhnou celé sekvence, ale nechtějí se nudit. Důvody, proč se věnovat skokové gymnastice, najdete snad v následujících odstavcích článku.
Důležitost používání metodologie
"Pokud nemáte určitou metodu, pak budete mít to, co máte každý víkend - může to být brilantní jeden víkend a strašlivé další tři a nemáte možnost, jak psovi říct, že tohle se vám vážně líbilo."
"Když máte psa, u kterého je víc rychlosti než přemýšlení, nebo rychlost převýší přemýšlení, pak potřebujete tyhle dvě věci sblížit."
"Hodně psovodů se psy, kteří drobí krok (mají krátký krok - short stride), říká, že jejich psi jsou dobří skokani, protože neshazují, jsou úspěšní. Jsou úspěšní proto, že zůstávají v té pohodlné pozici krátkého kroku. Jakmile skutečně pochopí svůj úkol (tedy jsou si jistí i v dlouhých skocích), pak se jejich standardní čas zkrátí o 5 - 6 sekund na parkuru a stále neshazují."
"Rychlost je vedlejší produkt porozumění a jistoty."
"Myšlenka potlačuje akci. Pes, když musí přemýšlet, zpomalí. Na jednom z prvních seminářů, které jsem dělala pro Rachel Sanders, jsem měla jednoho z nejrychlejších psů v zemi. V té době jsem pořádně neznala nikoho jiného než Rachel, takže mě nezaskočilo, když pes byl strašlivě, ale strašlivě pomalý. Nicméně šum v publiku byl dost výmluvný a já si říkala: Hm, tak tohle by mohl být konec hned na začátku, protože se tak plazí. Důvod, proč byl tak pomalý, bylo, že musel přemýšlet, kam dát nohy. Byl sice rychlý, ale chronický shazovač laťek."
"Když se rozhodnete se psem dělat agility, musíte si uvědomit, že už to není Chlupáček, mazel rodiny. Může to být Chlupáček, když dojedete domů, ale agility je nesmírně fyzicky náročný sport, a proto je nutné psa posilovat. Pokud si nenajdete čas na jejich posilování, pak je ničíte stejnou rychlostí, jakou trénujete. To je moje největší výtka týkající se většiny agiliťáků."
"Obecně řečeno, pokud v průměru strávíte hodinu tréninkem agility, měli byste minimálně dvakrát tolik času věnovat posilování."
"Je jeden dobrý citát, který používá moje kamarádka Susan Garrett, ale já ho používám také, není to její citát - Hlavním důvodem pro to, že lidé nedosáhnou svého cíle, je to, že se vzdají toho, co chtějí se všechno nejvíc, pro to, co chtějí právě teď. Je to citát od Ziga Ziglera"
"Jsou psi, kteří dělají spoustu malých krůčků, takže to vypadá rychle. Méně kroků ve skutečnosti znamená větší rychlost, protože pes dokáže v kratším čase obsáhnout větší vzdálenost s menší spotřebou energie. Kupříkladu pracuji se slečnou, jejíž mladá border collie běžně zaběhne parkur rychlostí 7,5 yardu za sekundu (převeďte si to tady sami, zdá se mi neuvěřitelné, že by se někdo dokázal na parkuru pohybovat takovou rychlostí (http://www.jednotky.cz/delka/), a přesto lidé mají neustále poznámky, že je škoda, že tenhle pes není tak rychlý jako její předchozí pes. Její mladý pes je o mnoho rychlejší, ale protože se dokáže pohybovat efektivně, tak to vypadá příliš plynule, než aby to mohlo být rychlé."
Mluví o tom, jak často dělá skokovou gymnastiku, se psem, který se ji teprve učí, by ji cvičila 2x - 3x týdně, každé rozestavění by zaběhla tak 4x - 5x. Obecně: "Trénink by měly být jen krátké úseky a měl by být zábava pro psa, pokud ho děláte moc těžký, neposlouží to účelu, pokud vytváříte ve psovi úzkost, neposlouží to účelu. Chcete, aby váš pes byl radostný a ochotný pro vás pracovat."
"Za všechny ty roky, kdy jsem pracovala s lidmi od koní, jsem nikdy neviděla, že by byl kůň potrestaný za shození břevna. Nejsem naivní, vím, že někteří lidé tíhnou k technikám, které jsou méně než milé, ale nakonec to, co máte se psem, je dobrý vztah a partnerství. A každé přátelství je založené na důvěře, proto bych nikdy ani nesnila o tom, že bych postavila skokovky tak, abych psa chytila do pasti, aby udělal chybu a já ji mohla opravit. Chci vybudovat přesvědčení, že když řeknu "Běž", tak pes půjde a bude v pohodě."
"Když chcete příliš moc příliš rychle a psovi se to nepovede, vždycky se vraťte o krok zpátky, kde byl pes naposledy úspěšný. Nechceme opakovat neúspěch, chceme, aby se pes cítil úspěšně."
"Všechna cvičení se skákáním předpokládají, že je pes starší než jeden rok a má uzavřené růstové zóny. Pro cvičení se štěňaty tyčky vůbec nepoužívám. Za prvé - nechci, aby pes viděl nebo došel jakýmkoli způsobem k názoru, že tyčky patří na zem, nepatří na zem, patří na skokovky. Když mě i kamarádce mladí psi v tréninku poprvé shodili, oba dva se zastavili v běhu a podívali se za sebe, co se to stalo, protože nikdy předtím neshodili a netušili, že jsou tyčky shoditelné."
"Navíc když pes stoupne na tyčku a ta se pod ním odvalí, tak jste si právě zranili psa."
"Když jsem s tímhle začala, bylo mi řečeno, že jsou dvě knihy, které si mám přečíst, abych se vzdělala. A já je četla. U první jsem byla potěšená s úvodem, prvních pár kapitol bylo celkem dobrých, ale pak to přešlo rovnou ve vedení a nic se neříkalo o tom, co měl zvládnout pes. Ta druhá nabídla spoustu stránek a grafů a tabulek, které říkaly, jak by měl krok psa vypadat, a ta mě připravila o mnoho nocí spánku, protože nic z toho nebylo přesné a já si říkala: chudáci lidé a psi, budou frustrovaní, protože nic z toho nebude fungovat."
"Pokaždé, když si procházím parkur, si procházím tři trasy - kudy poběží pes, abych se rozhodla pro správné vedení, svojí, abych se naučila vedení, a vzdálenost mezi překážkami, protože po vší té práci (skokovými řadami pro učení odhadování vzdálenosti mezi překážkami) mám celkem přesnou představu, kolik kroků pes udělá."
"Nacvičené chování vede k plynulému, lehkému a přirozenému pohybu. Pokud pes takový pohyb nemá, znamená to, že potřebuje další procvičování, musíte omezit svoje aktivity a nechat prostor psovi, aby se učil. Cvičení v definici znamená mít dostatek opakování, což neznamená, že to pokaždé musí vypadat tak, jak chcete vy, nebo že musí být úspěšný v prvních pár pokusech."
"Je jedno výborné rčení, které používám, je to citát z Book of Miracles, a ten citát zní: Nekonečná trpělivost přináší okamžité výsledky (the infinite patience produces immediate results). Je velmi pravdivé, protože pokud spěcháte, tak jste brzy frustrovaní, což znejistí psa a to zpomaluje postup."
"Moje představa, když přemýšlím o zaběhnutí parkuru, je taková, jako CD od Susan Garret, kde běží s DeCaff, 16ti palcovým psem, a v běhu na Grand Prix se na ni pes ani jedinkrát nepodíval. To je cíl ve vedení. Pokaždé, když se na vás podívá, ptá se vás, kam to jde. Kdybyste ho vedli pořádně, už by to věděl a nemusel by se na vás dívat."
"Chci vidět psa, který sedí odvážně na startu a bez váhání se vrhne na všechny skokovky, které bude mít v cestě. Chci psa, který se bude drát dopředu bez ohledu na to, jak blízko nebo daleko jste."
Autorem textu je Kateřina Lerlová
www.lerl.info/katachyon
Této metodice nácviku skoku jsem propadla, je geniální a má neuvěřitelné výsledky.
Začala jsem se tuto metodu učit od dámy z Anglie, Susan Salo. Je to žena, která celý život učila tuto gymnastiku právě koně, později ji upravila i pro psy.
Po několika letech už sama vidím v jednotlivých psech jejich techniku a případný problém při skoku a nastavuji ji jim na míru.
TRÉNINKY BUDOU PRAVIDELNĚ V PRAZE.
INTENZIVNÍ TRÉNINKY SE KONAJÍ PO CELÉ ČR, TERMÍNY NAJDETE ZDE.
Slova Susan Salo:
Pro koho se hodí skoková gymnastika? Pro štěňata, které se učí skákat, pro dospělé psi, kteří potřebují vylepšit techniku skoku, pro psy zotavující se ze zranění, kteří potřebují nabrat sílu a svaly, pro staré psy, kteří nezaběhnou celé sekvence, ale nechtějí se nudit. Důvody, proč se věnovat skokové gymnastice, najdete snad v následujících odstavcích článku.
Důležitost používání metodologie
"Pokud nemáte určitou metodu, pak budete mít to, co máte každý víkend - může to být brilantní jeden víkend a strašlivé další tři a nemáte možnost, jak psovi říct, že tohle se vám vážně líbilo."
"Když máte psa, u kterého je víc rychlosti než přemýšlení, nebo rychlost převýší přemýšlení, pak potřebujete tyhle dvě věci sblížit."
"Hodně psovodů se psy, kteří drobí krok (mají krátký krok - short stride), říká, že jejich psi jsou dobří skokani, protože neshazují, jsou úspěšní. Jsou úspěšní proto, že zůstávají v té pohodlné pozici krátkého kroku. Jakmile skutečně pochopí svůj úkol (tedy jsou si jistí i v dlouhých skocích), pak se jejich standardní čas zkrátí o 5 - 6 sekund na parkuru a stále neshazují."
"Rychlost je vedlejší produkt porozumění a jistoty."
"Myšlenka potlačuje akci. Pes, když musí přemýšlet, zpomalí. Na jednom z prvních seminářů, které jsem dělala pro Rachel Sanders, jsem měla jednoho z nejrychlejších psů v zemi. V té době jsem pořádně neznala nikoho jiného než Rachel, takže mě nezaskočilo, když pes byl strašlivě, ale strašlivě pomalý. Nicméně šum v publiku byl dost výmluvný a já si říkala: Hm, tak tohle by mohl být konec hned na začátku, protože se tak plazí. Důvod, proč byl tak pomalý, bylo, že musel přemýšlet, kam dát nohy. Byl sice rychlý, ale chronický shazovač laťek."
"Když se rozhodnete se psem dělat agility, musíte si uvědomit, že už to není Chlupáček, mazel rodiny. Může to být Chlupáček, když dojedete domů, ale agility je nesmírně fyzicky náročný sport, a proto je nutné psa posilovat. Pokud si nenajdete čas na jejich posilování, pak je ničíte stejnou rychlostí, jakou trénujete. To je moje největší výtka týkající se většiny agiliťáků."
"Obecně řečeno, pokud v průměru strávíte hodinu tréninkem agility, měli byste minimálně dvakrát tolik času věnovat posilování."
"Je jeden dobrý citát, který používá moje kamarádka Susan Garrett, ale já ho používám také, není to její citát - Hlavním důvodem pro to, že lidé nedosáhnou svého cíle, je to, že se vzdají toho, co chtějí se všechno nejvíc, pro to, co chtějí právě teď. Je to citát od Ziga Ziglera"
"Jsou psi, kteří dělají spoustu malých krůčků, takže to vypadá rychle. Méně kroků ve skutečnosti znamená větší rychlost, protože pes dokáže v kratším čase obsáhnout větší vzdálenost s menší spotřebou energie. Kupříkladu pracuji se slečnou, jejíž mladá border collie běžně zaběhne parkur rychlostí 7,5 yardu za sekundu (převeďte si to tady sami, zdá se mi neuvěřitelné, že by se někdo dokázal na parkuru pohybovat takovou rychlostí (http://www.jednotky.cz/delka/), a přesto lidé mají neustále poznámky, že je škoda, že tenhle pes není tak rychlý jako její předchozí pes. Její mladý pes je o mnoho rychlejší, ale protože se dokáže pohybovat efektivně, tak to vypadá příliš plynule, než aby to mohlo být rychlé."
Mluví o tom, jak často dělá skokovou gymnastiku, se psem, který se ji teprve učí, by ji cvičila 2x - 3x týdně, každé rozestavění by zaběhla tak 4x - 5x. Obecně: "Trénink by měly být jen krátké úseky a měl by být zábava pro psa, pokud ho děláte moc těžký, neposlouží to účelu, pokud vytváříte ve psovi úzkost, neposlouží to účelu. Chcete, aby váš pes byl radostný a ochotný pro vás pracovat."
"Za všechny ty roky, kdy jsem pracovala s lidmi od koní, jsem nikdy neviděla, že by byl kůň potrestaný za shození břevna. Nejsem naivní, vím, že někteří lidé tíhnou k technikám, které jsou méně než milé, ale nakonec to, co máte se psem, je dobrý vztah a partnerství. A každé přátelství je založené na důvěře, proto bych nikdy ani nesnila o tom, že bych postavila skokovky tak, abych psa chytila do pasti, aby udělal chybu a já ji mohla opravit. Chci vybudovat přesvědčení, že když řeknu "Běž", tak pes půjde a bude v pohodě."
"Když chcete příliš moc příliš rychle a psovi se to nepovede, vždycky se vraťte o krok zpátky, kde byl pes naposledy úspěšný. Nechceme opakovat neúspěch, chceme, aby se pes cítil úspěšně."
"Všechna cvičení se skákáním předpokládají, že je pes starší než jeden rok a má uzavřené růstové zóny. Pro cvičení se štěňaty tyčky vůbec nepoužívám. Za prvé - nechci, aby pes viděl nebo došel jakýmkoli způsobem k názoru, že tyčky patří na zem, nepatří na zem, patří na skokovky. Když mě i kamarádce mladí psi v tréninku poprvé shodili, oba dva se zastavili v běhu a podívali se za sebe, co se to stalo, protože nikdy předtím neshodili a netušili, že jsou tyčky shoditelné."
"Navíc když pes stoupne na tyčku a ta se pod ním odvalí, tak jste si právě zranili psa."
"Když jsem s tímhle začala, bylo mi řečeno, že jsou dvě knihy, které si mám přečíst, abych se vzdělala. A já je četla. U první jsem byla potěšená s úvodem, prvních pár kapitol bylo celkem dobrých, ale pak to přešlo rovnou ve vedení a nic se neříkalo o tom, co měl zvládnout pes. Ta druhá nabídla spoustu stránek a grafů a tabulek, které říkaly, jak by měl krok psa vypadat, a ta mě připravila o mnoho nocí spánku, protože nic z toho nebylo přesné a já si říkala: chudáci lidé a psi, budou frustrovaní, protože nic z toho nebude fungovat."
"Pokaždé, když si procházím parkur, si procházím tři trasy - kudy poběží pes, abych se rozhodla pro správné vedení, svojí, abych se naučila vedení, a vzdálenost mezi překážkami, protože po vší té práci (skokovými řadami pro učení odhadování vzdálenosti mezi překážkami) mám celkem přesnou představu, kolik kroků pes udělá."
"Nacvičené chování vede k plynulému, lehkému a přirozenému pohybu. Pokud pes takový pohyb nemá, znamená to, že potřebuje další procvičování, musíte omezit svoje aktivity a nechat prostor psovi, aby se učil. Cvičení v definici znamená mít dostatek opakování, což neznamená, že to pokaždé musí vypadat tak, jak chcete vy, nebo že musí být úspěšný v prvních pár pokusech."
"Je jedno výborné rčení, které používám, je to citát z Book of Miracles, a ten citát zní: Nekonečná trpělivost přináší okamžité výsledky (the infinite patience produces immediate results). Je velmi pravdivé, protože pokud spěcháte, tak jste brzy frustrovaní, což znejistí psa a to zpomaluje postup."
"Moje představa, když přemýšlím o zaběhnutí parkuru, je taková, jako CD od Susan Garret, kde běží s DeCaff, 16ti palcovým psem, a v běhu na Grand Prix se na ni pes ani jedinkrát nepodíval. To je cíl ve vedení. Pokaždé, když se na vás podívá, ptá se vás, kam to jde. Kdybyste ho vedli pořádně, už by to věděl a nemusel by se na vás dívat."
"Chci vidět psa, který sedí odvážně na startu a bez váhání se vrhne na všechny skokovky, které bude mít v cestě. Chci psa, který se bude drát dopředu bez ohledu na to, jak blízko nebo daleko jste."
Autorem textu je Kateřina Lerlová
www.lerl.info/katachyon